Zdravím všechny.
Facebook, ano či ne? Toť otázka! Jsem staršího data narození a tím pádem brzda pokroku, ale řekněte mi, kdo zahodí tu osobnost tohoto webu? Ty milióny bajtů dat ve kterých se skrývají návody a pomoc na provozování a opravy moto CAGIVA a dalších všeobecných rad. Důvěřuji autonomii k tomuto společenství, nebo klanu chcete-li gangu. Na jménu nezáleží, ale na příslušnosti ke svému,mému, našemu, tvému a hlavně společnému co nás spojuje a drží léta pohromadě, k MOTORCE. Vzomeňte, jak se skládáme na provoz toho webu, co nás drží v kontaktu a co z nás dělá chtěnce a nadšence v našem společenství přátel rychlých trubek. Ta ochota několika statečných urvat si od huby na dobrou věc.
Před lety si můj kamarád (ziji na Šumavě) založil známost na FACEBOOKU s dívkou z Liberce. Známost trvala asi tak rok, bez toho, aby se osobně setkali. Když doma vařil večeři, tak si psali a radili si jak postupovat a jak dlouho vařit rýži, nebo jak balit španělský ptáček. Vánoce se bližily a zpráva dala zprávu a oni se domluvili na společných vánocích. On odjel 23.12. do Liberce a ........ 24.12. se vrátil domů nevyspalý a zklamaný(nepohodlná nádražní lavice). To co ho Liberci čekalo bylo pro něho nepřijatelné. Od té doby neřekne tomuto médiu jinak než FRACEKBOOK. Nezáleží na tom, co ho čekalo, ale to jak k tomu přišel. Vím, že je to příběh k neuvěření, ale opravdu se stal. Nechci polemizovat o mentalitě hlavního hrdiny, ale právě ta bezosobnost výše zmiňovaného média je tou zápornou veličinou.
Já dávám přednost balení baby v restauraci nebo i u přepážky na poště. Placení web-hostingu a pročítání fora, když mám problém s karburátorem, před koketování s chlapem na druhé straně, který si říká Monika. KRESS