CAGIVA se nezapomenutelně zapsala do historie motokrosových závodů.
V roce 1979 tzv. "červení ze Shiranna" začaly závodit v mezinárodních závodech a v mistrovství světa a kamžitě dosáhly výsledků ve třídě do 125ccm.
Nejlepší léta byla 1984-1988 kdy CAGIVA přerušila dominantní postavení Suzuki a vítězila ve třídě do 125ccm. To potvrzuje vítězství finského jezdce Pekky Vehkonena v roce 1985 a holanďana Davea Stribojse v roce 1986.
V poslednim závodu v Lucembursku (1984) si Corrado Mandli zlomil holenní kost, právě když měl 30 bodů a vedl podobně jako v roce 1987 Stribojs, který v posledním závodě ztratil vedení před Baylem. V roce 1978 a 1988 je Vehkonen celkově druhý ve třídě 250ccm.
Rok 1998 je pro Cagivu poslední v motokrosu.
Během sezóny dochází k přechodu k nové značce Husqvarna a to znamená také používání modro/bílých barev.
Cagiva vedla na trhu s modely WMX125 a WMX250, které byly oblíbeny např. i v Brazílii, Kanadě, Číne, Japonsku a Novém Zélandě.
rok | závod | model | jezdec | konečné umístění |
1984 | MS 125ccm | Cagiva WMX 125 | C. Madii | 2 |
1985 | MS 125ccm | Cagiva WMX 125 | Pekka Vehkonen | 1 |
1986 | MS 125ccm | Cagiva WMX 125 | Dave Stribojs | 1 |
1987 | MS 125ccm | Cagiva WMX 125 | Dave Stribojs | 2 |
1988 | MS 250ccm | Cagiva WMX 250 | Pekka Vehkonen | 2 |